Sofisté -potulní myslitelé a učitelé, pravda neexistuje, prosazují každý svou pravdu, rétorika, relativismus-pravda je relativní Prothágoras-relativismus-sobectví Gorgiás-nic není, nedá se poznat, nedá se vysvětlit, skepse, lidé se nedomluví, rovnost je nepřirozená Kallikles-moc je právo, individualismus, senzitivismus-dobro a zlo poznáváme smysly, ne rozumem Eristika-uměni vést spory Sokrates-vím,že nic nevím.Lidé jsou špatní,protože jsou nevzdělaní, nesouhlasil se sofisty, používal indukci, nevysvětluje, jen vede spory, etika (areté) - umírněnost, péče o duši, vědění a spravedlnost Platon-orfismus-stěhování duší-založil první 'universitu', matematika-důležitá věda,pod vlivem Aristotela, díla ve formě dialogů, ústava-filosofové, strážci a bojovníci, výrobci hmotných statků, platonská etika-rozum, vášeň, cit Malé Sokratovské školy Kynická -Antisthenes-kritika Platóna, koně vidím, koňovost ne -Diogenes-padělal mince, vysmíval se boháčům,'do života rozum nebo provaz' Hedonická-filosofie přítomnosti -Aristippos-musí být veselo, nenechat se ovládnout rozkošemi Epikurejská-zbavení se strastí Megarská-logické hříčky -Eubulidos Aristoteles-kritika Platona, systematik, množství ideí, pohyb, podstata, vychovatel Alexandra Velikého, kritizoval Demokrita a Leukippa(pohyb je atomum vlastní) 6 druhů pohybu-vznik, zánik, růst, zmenšení, kvalitativní změna,místní pohyb - příčiny-materiální, formální, účelná, účinná - na začátku první hybatel -duše-vegetativní, živočišná, rozumová(u každé další schopnosti) -nus-rozum-trpný(smysly),činný (nesmrtelný,získavá informace z trpného) -logika-formalní-pravidla myšlení(subjektpredikatova logika),neformalní -etika-střídmost,rozumovost,arete-dokonalost ke které lidé směřují(eudaimonia-spokojenost) -politika-dobrý-monarchie, aristokracie, politeia(anarchie)-špatný-tyranie,oligarchie,demokracie Helénismus-obdobi úpadku,řeší, jak žít ve světě, kulturní centru-Alexandrie, přeložen starý zákon-Septuagita -stoicismus-nihilistický postoj -skepticismus -dogmatismus-svět lze poznat -metodicka skepse-možné částečně poznat,ale nevíme zda pravdivě -gnozeologicka skepse-svět nelze poznat -skepse- -pyrhonská-Pyrhon z elidy-relativita, neni kritérium pravdy-EPOCHE-neměli bychom soudit věci -akademická-Arkesilaos-probabilismus -návrat k pyrhonské skepsi-Ainesidemos&Agrippos-tropy -epikureismus- -sloupovníci-žili na sloupech Stoicismus-založen Zenanem z Kilia -mladší Stoicismus-300-150 Římské eklektické období - LUCIUS ANNES SENECA - EPIKTÉTOS Z HIERÁPOLE - MARCUS AURELIUS ANTONIUS - zabývali se logikou, fyzikou a ontologií - epikurejci - Epikuros ze Samu (341-270) ... Křesťanství - na počátku židovská sekta - snaha zaznamenat tradici - evangelia (vznikla s odstupem) - Marek, Matouš, Lukáš - synoptická evangelia Gnóze - snaha vysvětlit Boha -původ v Řecku(snaha aplikovat antické myšlení) -důvod vzniku nového zákona snaha sjednotit víru - vznik církve Patristika - období církevních otců - vznik teologie Kleméns Alexandrijský - vykládal písmo tak, že se nedá místy brát doslovně Origenes - Bůh není materiální povahy Dogma o trojci sv. Augustin (Augustinus Aurelius) - Vyznání - duchovní životopis I. část - do 33 let II. část - začíná věřit (platonismus => skepse, monocheismus, novoplatonismus) příčina = účel=bůh Věř, abys rozuměl, rozuměj, abys mohl věřit Spor o universálie ''Universalia sunt - ante res ^ post res ^ in rebus'' - spor o povahu existence obecneho pojmu - ANTE RES - pojmy byly už před věcmi - REALISMUS (Platon) - Anselm z Canterbury, Johanes Scotus Eriugena -POST RES - pojmy se věcí netýkají (jsou to jen jména) - NOMINALISMUS - Roscellinus, William Ocham -IN REBUS - umírněný realismus - Pierre Abélard, Tomáš Akvinský - pojmy existují a jsou uvnitř věcí(lidé je jen sbírají) Důkazy boží existence - přímý - Ansel z Canterbury - ontologický důkaz - pojem Boha nexistuje bez Boha - nepřímé - Tomáš Akvinský Tomáš Akvinský(1225-1274) - 1323 - prohlášen za svatého - Suma proti pohanům - Suma teologická - Suma o jsounosti a bytnosti - vše je složeno z formy a látky - potence a akt(možnost a skutečnost) - esence a existence(cotoje a žetoe) - různé podstaty - z formy a látky ^ jen z formy - látka = potence - jen forma - akt = bytí = dobro - Bůh - andělé - může být nekonečně druhů andělů, ale ne dva různí andělé stejného druhu - lidská duše - součástí její podstaty je tělo - svázáno s látkou - důkazy Boží existence - příroda je uspořádaná a tuďíž tu musí být někdo, kdo to uspořádal - kdyby bylo všechno náhodný, tak tu musí bejt někdo, kdo s tím vším začal - stupňovitost - je něco nižšího, tak musí být něco nejvyššího - prvotní hybatel - prvotní příčina Kant - důkaz morálky - byli nám dány mravní hodnoty, které nezávisí na ničem - někdo nám je musel vštěpit TEODICEA - Bůh může zabráhit zlu, ale nechce => není dobrý - Bůh nemůže zabránit zlu, ale chce => není všemocný - zlo není, vše je jen dobro, akorát ho je místy míň - Leibnitz Mistr Eckhart(1260-1327) - německý teolog a mystik - myšlenka mystické smrti, myŠlenka věčnosti a nezrozenosti člověka, rovnost člověka a Boha - vychází z toho, že na začátku bylo slovo, Bůh je intelekt, dá se poznat jen meditací - mezi Bohem a duší existuje neistálé proudění - když se duše vyprázdní, zbyde místo, kam se vleje Bůh... - vše je nejdříve v Boží mysli a tam to je nesmrtelné - "já a Bůh jsme jedno" - Bůh a člověk jsou si ve věčnosti rovni - niternost - je důležitější vnitřní meditace, než náboženské obřady Jan Duns Scotus(1265-1308) - skot, studoval ve Francii - kritik Tomáše Akvintského - "tatost" - vnitřní identita věcí - Co s duší po smrti? - Žádnou věc nelze směšovat s jinou stejného druhu - každý má svojí vnitřní identitu - autonomie vůle - Bůh = teologie - bytí = fylozofie William Occam(1285-1348) - brit - zakladatelem nové cesty x stará cesta(dosavadní) - konceptualismus - stojí na empirismu - britský styl - upřednostňuje smysly před rozumovou spekulací - universálie neexistují - na základě zkušenosti tvoříme koncept(pojem) - spojitost mezi věcí a slovem - podle něj spojeni pojmy - metejazyk - svět pojmů(konceptů) - Occamova břitva - "jsoucna nesmějí být rozšiřována pokud k tomu nemáme patřičný důvod" - je proti všemu, co není vidět - oddělení světské vědy a náboženského života - věří v Boha Novověk - základní znaky - Středověk - Bůh x Novověk - člověk (theocentrismus => antropocentrismus) - příroda nějak funguje sama (supranaturalismus => naturalismus) - víra v rozum (individalismus) - subjekt-objektový rozštěp (ve středověku měl rozum pravdu díky Bohu, teď z toho vypadává ten Bůh), rozpor mezi věděním a bytím - snaha osvětlit princip poznávání Renesance - Mikuláš Kusánský (1401-1464) - přírodní filozofie - představa o dialektice částí a celku. Vše je samo celek a zároveň je částí něčeho - Bůh je maximum i minimum, je vše a je ve všem - (A. N. Whitehead - podobné myšlenky ve 20.století - fraktály) - "poučená nevědomost" - Sokrates - člověk není schopen poznávat nic zároveň jako část a zároveň jako celek. - úvahy o nekonečnu - nepochopitelné - rozbil Aristotelovskou logiku - myšlení nedokáže pochopit skutečnost - definuje svět jako neohraničený - Mikuláš Koperník (1473-1543) - kniha "O bězích nebeských těles" - Gordano Bruno (1548-1600) - 1594 se dostává do rukou inkvizice a v roce 1600 je upálen Reformace - proti kněžství, přehnané askezi, světské proslulosti církve - individualizace - jednotlivec má sám hovořit se svým Bohem - 2 vlny - první - 12.stol. - Hus - druhá - 16.stol. - Kalvín Britský empirismus Francis Bacon (1561-1626) - ustanovení vědy - Novum organum - "Nový nástroj" - napsal sci-fi - nová Atlantida - izolovaný ostrov, jednou za 3 roky vysílá vědce, aby získali informace - vědění - moc - je nutné naslouchat přírodě a poznávat její zákony - je proti racionalismu - je třeba vyvarovat se bludů (předsudků) - mluví o idolech - - idoly rodu - člověk věří tomu, čemu chceme - idoly jeskyně - každý má různý pohled na svět - idoly tržiště - terminologie a nazývání věcí - něco má nepřesně definované jméno a něktrá jména nemají věci - idolydivadla - tendence věřit starým teoriím (i na úkor pravdy) - obnovení indukce - nedostatky Aristotelovi indukce (indukce prostým výčtem) => elminační indukce - rozšíření o omezující podmínky T. Hobbes(1588-1679) - dopisoval si s Descartem - snaha vysvětlit, jak společnost funguje - dva obory - etika - - patřil k royalistům, ale uznával i republiku - Leviathan(1651) - stát je velká potvora - člověk má tři přirozenosti - soupeření, touha po slávě - sobec, egoista - stát má větší možnosti, než jednotlivci - podporoval cenzuru - etatismus - právo - dobro - sebezáchova x zlo - smrt J. Locke(1623-1704) - idea - vše, co se člověku honí hlavou - člověk se narodí jako prázdný list papíru => vzdělání j velmi důležité - na začátku jsou vjemy smyslů => z nich složené idee - konkrétní => (rozeznání, povnání, skládání, pojmenování, abstrakce) => obecné idee - 2 fáze vnímání - senzace - čitě smyslové x reflexe - zkušenost - 2 kvality vnímaného - týkající se věci samé - primární x sekundární -smyslové vnímání - etika - založena na slast & strast - ctnost - užitečná - člověk dělá jen to, co se mu hodí - svoboda - prostor dělat co chci -svoboda jednat - liberalit - nikdo nemá právo omezovat nikoho na svobodě, majetku, ... George Berkeley(1685-1753) - anglikánký duchovní(Ir) - obecné pojmy jsou nesmyslné, prokazatelný je pouze věci reálného světa - "Esse est percipi" - Být znamená být vnímán - SOLIPSISMUS - jen já jsem reálný, ostatní ne - musí existovat někdo, kdo se pořád na všechno dívá, jinak by nic nemohlo existovat => Bůh - popírá hmotu David Hume(1711-1776) - cestoval do Francie - Zkoumání lidského rozumu - Zkoumání zásad mravnosti - etika - čistě citová záležitost, prospěšnost je jediné měřítko, rozum je pasivní - cit sympatie - sensualismus a agnstismus(není možné nic poznat) - dojmy - součastné intenzivní přímé vjemy - idee - slabší - vzpomínky a představy - vychází z vjemů - skepse proti - vědy založené na kauzalitě - příčina x účinek - účinek se nedá vidět příčině - nemúžeme stanovit vztah mezi nimi, ale jen časovou následnost - věříme v příčina - účinek ale nevíme - substance - vybočení za empiricky daná fakta - asociační psychologie(spolu s Lockem) - náboženství - zrušil pojem duše a vyvrátil důkazy Boží existence - víra je citová záležitost - nedá se rozumem obhájit - přesto zůstal věřícím - v člověku sídlí pocit soulánežitosti - skepse Kontinentální racionalismus René Descartes - smysly klamou, můžem věřit jen vědě - přemýšlel, zda všechno není jen sen. Světem si nemůžeme být jistí. Co když za to může Bůh. Ale ani Bohem si nemůže bejt jistej. Jistej si si může bejt jen svými myšlenkami => je myslící věc. I kdyby nic jiného neexistovalo, existují moje vjemy. Pravdivé je vše, co je jasné a zřetelné. Základní tavební kámen=já. Rozum je čistý a jasný. V hlavě jsou ideje, které nemůžou být nepravdivé. Když si něco přeje, tak si to taky přeje opravdu. Chyba může nastat, bude-li se mu idea znát příliš podobná eálnmu větu. Problém - nezná původ ideí. Idea není závislá na prostoru a času. - bytí - Bůh - způsobuje substance, musí být reálnější, než to, co tvoří - substance - reálné podstaty - akcident - modus - méně reálné než substance, vlastnosti ideí - idee jsou jiné, než věci => nemůžou pocházet ze světa a ani z Descarta => musí pocházet z něčeho jiného a reálného - psychologický důkaz Boží existence - nemůže se vymyslet Boha, jestliže není Bůh(z nižšího nemůže vzniknout nic vyžšího) - Bůh je dobrý a neklame, protože by to byla chyba a On je bezchybný - vůle je široká a chápání omezené => svévole a hřích - Baruch (Bendikt) Spinoza(1632-1677) - potomek portugalských židů - využíval Descartovu deduktivní metodu - substance - to co je samo v sobě a co nepotřebuje nic jiného ke své vlastní definici(chápána sama ze sebe) - je pouze jedna a to nekonečná - DEUS SIVE NATURA - Bůh, tedy příroda - Bůh je příroda - je příčinou sebe sama -jehož esence(-cost) zahrnuje existenci - Bůh je vnitřní příčinou věcí - je v nich obsažen - atribut - atribut je to, co rozum postihuje ze substance, jakožto její esenci - jak se substance projevuje - můžou bejt atributy, který nejsme schopný našimy atributy pochopit - tělesno a duchovno je to samé - Bůh, jeho rozum a věci jím chápané jsou to samé - typ projevování se - dimenze - modus - momentální stav projevu v nějakém atributu - věc - projev Boha v atributu - poznání - vágní - z doslechu - deduktivní - intuitivní - Etika geometricky vyložená - pomocí matematiky - Principy Cartesiovy filosofie - 3 podstaty - zabírající prostor - zabírající rozum - spojující (Bůh) - všechno je jedno a to příroda - živil se broušením optických skel - člověk jedná sám se sebou jako Bůh s Bohem - determinismus - svoboda není svobodné rozhodování, ale svobodná nutnost - lidská svoboda - neznalost podmínek ovlivňujících rozhodování - užitečné = dobré => přirozeně užitečné = mravné G. W. Leibniz (1646-1776) - němec - ovlivněn mechanismismem - chtěl zorganizovat Spojené státy evropské a zavést mezinárodní značkovou řeč - neuspěl - inspirace atomismem - monády - duchovní atomy - nedělitelné, nerozprostraněné - hmota je jen projevem monády - mají aktivní sílu a individualitu - může dojít k harmonii - "předzjednaná" Bohem - v každé monádě je obsažen celý svět - všechno kromě rozumu musí do něj dorazit zkrz smysly - rozum nastaven, aby vnímal a věci jsou nastaveny tak,aby si jejich nastavení odpovídalo - pravda - rozumová věčná odvozené rozumem (geometrie) - faktová - dá se dokázat pomocí faktů a vyvrátit ale nakonec se skončí stejně u rozumové - problém součastnosti Boha a zla - odpověď = Bůh Empirické - počitkový materiál - smyslové názorné myšlení - názorné myšlení I. Kant(1724-1804) - snaha kriticky zkoumat dění v člověku - obecné postuláty empirického myšlení - vnímáním si člověk tvoří vnitřní horizonty - věda - popisuje pouze zkušenosti, jak se nám jeví, že věci fungují - rozbor soudů (tvrzení) o realitě - analytické soudy - rozvýjejí již dané vlastnosti - syntetické soudy - něco přidáváme - aposteriorní - podle zkušenosti - apriorní - bez zkušeností - Kritika soudnosti - Kritika praktického rozumu - svědomí - transcendentální já - snaha neškodit - rozum usměrňuje vůli, aby byla dobrá Francouzské osvícenství - absolutní víra v rozum a pokrok - kritičnost a revoluční myšlenky - víra v kapitalismu Voltaire (1694-1778) - hlavní díla - Candide - Filozofický slovník - empirista, skeptik, skoro ateista - heretik - má vlastní názor - hájí toleranci La Mettrie - "člověk stroj" - psychické procesy na materialistické bázi - myšlení = projev fyziologických dějů v člověku - etika - hodnej - hodnej - zlej - má to blbý - zlej, kterýho se někdo snaží polepšit - ještě horší Denis Diderot - etika společnosti - herecký paradox - život jako jeviště - všichni se snažíme dostat do nějaké role Holbach - výklad přírody bez účasti Boha J. J. Rousseu (1712-1778) Klasicisti J. G. Fichte - vědomí je na začátku už plné - já x nejá (to ostatní) F. W. J. Schelling - dvě větve vývoje - příroda směřuje ke "zduchovění" a já se snažím poznat sám sebe G. W. Hegel (1770-1831) - zabýval se tím, jak člověk poznává - když něco poznáváme, musí to být příbuzné myšlení - myslet a být je totéž - myšlení obsahuje bytí - "absolutní duch" - člověk je jen přenašeč ducha - duch ale trvá - dějiny - samouvědomování si ducha - teze - duch - antiteze - příroda - duch ze sebe vystoupí a dostane se do jinobytí - soustředí se na přírodu - syntéza - sebeuvědomělý duch - poznamenaný přírodou - dělník je na tom líp než master - prosazoval svobodu ducha Existencialismus (skepse) - porozumění x svoboda Voluntarismus (skepse) - hlavní silou vůle A. Schopenhauer (1788-1860) - Svět jako vůle a představa - svět je nepoznatený - vůle - slepá síla - vláčí nás z jednoho místa na druhé, od jednoho cíle k jinýmu, snaha omezit vůli - askeze - kontemplace - umění - hudba - představa - Marxismus - navazuje na Hegela - materializace - duch se zhmotňuje - pomocí výsledků práce poznáváme sami sebe - práce za peníze - odcizená, špatná L. Feuerbach - mluvil o jinobytí - protiklad k myšlení je hmota - Bůh = člověk K. Marx (1818-1883) - pracoval jako žurnalista, angažoval se v dělnickém hnutí - spolupracoval s Angelsem, po Marxove smrti si uvědomil, že to je utopie - Kapitál, Manifest komunistické strany - duch se dá poznat pomocí práce, duch se sám nemůže poznat, musí se poznat ze svých výtvorů - všichni by měli mít právo si něco vyrábět - lidi by se měli zbavit snahy něco vlastnit Pozivitismus - vychází z empirismu - zakládá se na vědeckých postupech - ověřitelnost všeho Lajvinaz - myslíme už od začátku, když jestě nic neznáme, nebo musíme nejdřív něco poznat? - základní - etika - vztahy mezi lidmy - nemůžeme nikoho pochopit jako svobodného člověka - pokud chceme něco poznat, musíme s tím manipulovat jako s věcí a přestává to být svobodným člověkem F. Nietzsche (1844-1900) - syn protestantskho faráře - vycházel ze Schopenhauera - snaha zbavit se vůle = snaha zbavit se života - svět nepoznatelnej, představu o světě si vytváříme sami, nedá se bez ní žít - dva hlavní principy - neschopnost uvědomit si svět = deprese x extáze - společná představa - zdání světa = umění - potřeba vyrovnat se s tím, že to je jen představa - "nadčlověk" - není druhý břeh - opustit realitu bez jakýkoliv náhrady - slabý člověk se bojí poznat realitu - Bůh je mrtev( => sesazen humanisme, nadacemi) - náboženství - špatné, křesťanství nejhorší - vychází ze soucitu, představu vydává za celou reality, statická morálka, znehodnocuje život - obdivuje hrdinství - silný - nebojí se být sám sebou v nepoznatelném světě - zahodí představy - Tak pravil Zarathrustra - Mimo dobro a zlo - dobro a zlo ve skutečnosti neexistuje - Vůle k moci - Antikrist Existencionalismus - člověk je a až pak je teprv něco Soren Kierkegaard(1813-1855) - zabýval se křesťanstvím - Bázeň a chvění - Svůdcův deník - člověk se musí neustále rozhodovat - podstata svobody - každý rozhodnutí je nejistý => musíme věřit, ač nemůžeme => šance zřít Boha - tendence racionalizace a industrializace - plánování ztrácí své kouzlo, dá se mu důvěřovat - první existencialista Pozivitismus - základem ověřitelná fakta August Comte(1798-1857) - kutura - představa Boha => bytí(blíže neurčené) => empirický výzkum - filozofie - uspořádávání dat Herbert Spencer(1820-1903) - nikdy nechodil do školy - navazoval na Comta - poznání - nacházení vztahů mezi fakty - snaha o smíření náboženství a vědy => zrušení náboženské filozofie - snaha o porozumění všem částem světa a následně všemu => schopnost předvídat budoucnost Pragmatismus Karel Čapek W. James John Dewey - pravda - proces ověřování - směr vycházející z jednotlivce